PŘÍBUZNÍ ROMSKÝCH A SINTSKÝCH OBĚTÍ HOLOKAUSTU
Poznáváním minulosti měníme současnost
Estonsko, Chorvatsko, Česko - tři z několika zemí, v nichž bylo v rámci konečného řešení zavražděno více než 80% romské populace.
Naše sdružení se skládá z Romů, Sintů a dalších osob které usilují o lepší vzdělávání v oblasti dějin holokaustu. Členové spolku mají také za cíl upozornit na to, jak ideologie fašismu přetrvává coby součást dnešní politické scény.
Na této stránce je uveden (zatím) dílčí překlad našeho webu do češtiny. V případě potřeby prosíme využijte stránky translate.google.com, kam lze vložit anglický text a zvolit překlad do češtiny nebo do jiného jazyka.
Na horní liště naší domovské stránky naleznete následující termíny, kterými se můžete prokliknout na další části našeho webu:
Home (domovská stránka), Blog, Gallery (fotografie a příběhy), Education (vzdělávání), Links (odkazy), About (o nás)
Úryvek ze stránky „O nás“ (About):
Od předsedkyně spolku Příbuzní romských a sintských obětí holokaustu, Heleny Šafářové:
Narodila jsem se dvěma přeživším romského holokaustu, několik let po válce. Moje rodina se skládala z Romů i Sintů. Maminka pocházela ze Slovenska, kde se nacisté pokusili vyhladit její osadu. Během útoku, který přežila, přišla o několik členů rodiny, včetně obou rodičů. Na území dnešních Čech a Moravy, kde žil zbytek mé rodiny, bylo zavražděno přibližně 90 procent předválečné romské populace. Romské příjmení mého otce sdílelo více než 400 obětí koncentračního tábora v Osvětimi, kde zahynuly tisíce Romů a Sintů z naší země – ženy, muži i děti bez rozdílu. Vyrostla jsem ve stínu tohoto nevýslovného traumatu, s neustálým strachem z toho, jakým způsobem mohou Neromové reagovat na mě a na zbytek mé rodiny. Tento strach mě neopustil.
Snad si dokážete představit, jak je pro mě a další příbuzné obětí bolestivé zažívat vzpomínkové akce nebo exponáty, které zkreslují, minimalizují nebo zcela vynechávají dějiny romského holokaustu. Je mi tedy ctí spolupracovat v našem spolku s týmem romských pedagogů, zástupců rodin, spřízněných duší z řad jiných historicky utlačovaných komunit, a v neposlední řadě se skupinou erudovaných badatelů. Všichni máme za cíl hájit důstojnost Romů a Sintů v památce holokaustu.
Kontakt: irm.nyu@gmail.com
Více o holokaustu Romů a Sintů si můžete přečíst na stránkách projektu Osud evropských Romů a Sintů za holocaustu, kterému vděčíme za kvalitní pedagogické materiály. Doporučujeme také seznámit se s mnohaletou prací Výboru pro odškodnění romského holocaustu. Mnoho informací naleznete na stránkách Muzea romské kultury, které je v památce holokaustu velmi aktivní.
Překlad jednoho z našich blogů:
KDYŽ SE ZTRATÍ KULTURNÍ DĚDICTVÍ: SVÁTEČNÍ RECEPT
Co se stane, když přibližně 90 procent populace zmizí v důsledku genocidy? V případě předválečných českých Romů a Sintů se přeživší a jejich potomci stali pro majoritu téměř neviditelnými. Podobně jako přeživší Židé, kteří zůstali na českém území, mnoho původních Romů a Sintů začalo svou kulturu více skrývat, nebo uzavírat manželství s osobami z jiných (romských a neromských) komunit.
Dialekt předválečných českých Romů byl zcela ztracen jako plnohodnotný jazyk; dnes už přežívá pouze jako para-romština s romskými slovy a omezenými gramatickými strukturami promísenými v české řeči. Ztratila se také většina lidové slovesnosti a hudební poezie, kterou tento jazyk uchovával.
Oživení plynulého nářečí předválečných romských rodin v českých zemích by bylo skutečně obtížné. Sdružení příbuzných romských a sintských obětí holokaustu má v úmyslu uctít minulost těchto rodin sdílením písní a dějin, které se předávaly z generace na generaci. (Zároveň však respektujeme jejich soukromí a nezveřejňujeme např. překlady nářečí těch podskupin, které si to nepřejí.)
Dnes bychom se chtěli podělit o jedinečný vánoční recept, který se mj. vlivem druhé světové války a následného asimilačního úsilí téměř vytratil. Doufáme, že jej snad některé romské rodiny pomohou oživit.
Sváteční suky
Švestková omáčka:
Povidla
Rozinky
Rum nebo rumová příchuť
Perníkové koření
Podle chuti: máslo a strouhaný perník
Těsto:
Přibližně 2 ½ šálku (400–500 gramů) polohrubé mouky
2 velká vejce
Voda
Špetka soli
Rozpuštěné máslo
Maková náplň
Začneme vařením omáčky, kterou budeme polévat moučník. Namočíme nejméně ½ šálku rozinek do rumu nebo tukové tresti po dobu 2 hodin; slijeme. Smícháme s 1-2 šálky povidel, můžeme přidat nakrájené švestky. Podle chuti přidáme mleté koření: skořice, muškátový oříšek, nové koření, hřebíček, anýz atd. Máslo lze použít k vyhlazení krému a zvýraznění chuti. Vaříme v hrnci na mírném ohni jednu hodinu.
Můžeme doplnit nebo před podáváním posypat strouhaným perníkem.
Mezitím smícháme mouku, vejce, sůl a malé množství vody (tolik, aby se vytvořilo vláčné těsto). Zpracováváme po dobu asi deseti minut. Vytvoříme kouli, dobře zakryjeme a necháme 1-2 hodiny odpočívat v lednici.
Ve velkém hrnci uvedeme vodu do varu. Vytváříme z těsta menší bochánky a vyválíme do 2mm silných placek (nebo obdélníků) o velikosti malého talíře. Potřeme máslem a makovou náplní, přičemž necháme 2-3 cm suchého těsta na okrajích. Tím se zabrání rozpadnutí rolády. Každou pomazanou placku svineme do pevné rolády o tloušťce přibližně 3-5 cm. Pomocí navlhčené vidličky stiskněme těsto na obou koncích a podél dlouhé hrany, abychom náplň udrželi uvnitř. Opatrně vložíme do vroucí vody a vaříme na mírném ohni po dobu 15 minut. Pro další krok předehřejeme troubu na 180° C.
Vyjměme vařené suky, vložíme do dobře promazaného pekáče a potřeme na vrchu a bocích roztaveným máslem. Pečeme asi 20 minut. Suky můžeme překrájet na menší kousky a na každou porci přidat pořádnou porci švestkové omáčku. Před podáváním můžeme posypat moučkovým cukrem.
Fotografie suků: klikněte zde